Recenze dvd: Soul 31

   Dostal jsem super šanci zrecenzovat pořádný video počin, takže zrovna čtete prozatím vrcholné dílo mé spisovatelské kariéry. S obrovským nadšením a vervou jsem do svých špinavých pracek dostal nové číslo videomagazínu Soul, v pořadí již díl 31., což je číslo vskutku úcythodné.

   Soul bmx video magazín snad ani není potřeba představovat, ale přece jen, kdyby někdo nevěděl, tak by bylo dobré se o tom zmínit. Za celým projektem stojí Thomas Stellwag, videomateriál z jeho objektivu, plus práci dalších lidí shrnuje pravidelně a v podobě videí Soul mapuje téměř celou historii bmx. V lednu pod jeho taktovkou byl spuštěn nový projekt, jakási multimediální stránka www.soulbmx.tv. Stránka nabízí ke shlédnutí spousty a spousty videí, vcelku detailní mapu spotů po celé Evropě, na níž samozřejmě část chybí, avšak databáze se rychle rozšiřuje a dále funguje jako takové malé líbímseti, kde si každý rider může udělat svůj profil a najít spoustu nových kámošů.

   Dvd se prodává v klasickém nenápadném obalu, jehož obálce vévodí fotka Steffana Lantschnera, zachycující tabletop v minirampě. Klasicky vzadu najdeme přehledný obsah, včetně doby trvání a pár doplňujících fotek s Webbym v abubace na pozadí. Uvnitř nalezneme samotné dvd, co taky více čekat a proč se déle zdržovat, předpokládám, že asi nebudu jediný, kdo si málem vylomí mechaniku při dychtivém vkládání disku do útrob počítače. Ihned po zasunutí do mechaniky se na obrazovce objeví, kdo jiný, než zase Steffan s hodně provařenou fotkou footjamu ve Fly minirampě a stručné menu, jež je rozděleno na známé sekce, přehrát vše, jednotlivé kapitoly a bonusy. Video samotné má přesně 40 minut a nabité bonusy zaberou dalších 23 minut.

   Video zahajuje  reportáž z australské, konkrétně Melbournské scény prezentující rozmanité australské spoty a solidní ježdění místních, prozatím ne moc známých lidí. Australský počin se nese v klidném duchu doplňeném pomalou muzikou, takže kapitola přesně stvořená pro intro a ke svělému naladění na další minuty před obrazovkou. Po reklamním shotu, kterými je celé video protkáno se na obrazovce objeví sympatický italský mameluk s poněkud natvrdlým výrazem a s cizím přízvukem se anglicky představuje jako Steffan Lantschner a uvádí svůj videoprofil. Steffan je v současné době hodně protlačován do médií a je hodně vidět, takže lze předpokládat, že o něm ještě hodně uslyšíme. Dle mého názoru si ve Fly bikes mohou spokojeně mnout ruce, Steffana do týmu byl skvělý tah, zdá se mi že skvěle reprezentuje image firmy se svým ježděním, profil má nabitý streetem, dirtem a notnou část se prohání po bazénech, dle mého názoru klasický model fly jezdce doplněný o progresivní ježděni.

   A ve Španělsku ještě zůstaneme, jelikož po reklamě na Terrible One s Dannym Hickersonem následuje Trip do španělska příhodně nazvaný: Relaxed Spanish adventure. V této kapitole se předvedou místní lokálové a na pár záběrech se objeví i Ruben Alcantara a Javier Ortega na neskutečných zaviděníhodných španělských spotech. Španělské dobrodružství provází záběry místní architektury a krásy zdejší kultury a celé je dokreslováno muzikou místního chlápka s harmonikou, což pomáhá zachycovat španělskou atmosféru.

   Po krátké nápadité a vydařené animaci nastupuje na scénu Bjorn "Bommel" Mager, pro mnohé z nás docela známý člověk po jeho výstupu na minulém bikehallu v Trutnově. V jeho profilu uvidíme hodně vysokou úroveň ježdění, tailwhipy všude a hodně kopingové techniky. Jezdí i na Pražské Štvanici v bazénku, kde zabije pedal na barovém pultu do taitapu na plošince a nakonec zpátky do radiusu, dále se vytasí s brakeless nosepickem na radiusu, bikeflipem a svůj profil zakončí bekem s dvěma whipy.

Zhruba v polovině se dočkáme kapitoly Quickspin 31, což je něco jako sekce friends, takový mix spousty jezdců a spousty míst. Uvidíme záběry hlavně z Něměcka, Austrálie, ale i z Ameriky. Za rytmu super písničky zajezdí ze známějších jmen třeba Tobias Wicke, Dakota Roche, Chase Dehart, Danny Hickerson a další mraky jezdců.

   Druhé představení scény připadlo na angličany, přesněji na dění v severním Walesu.

Osobně tuhle kapitolu považuji možná za jednu z nejlepších částí celého videa, anglickou streetovou scénu ani není třeba tolik představovat, severní Wales nevybočuje z řady, co se týče vzhledu prostředí a i ježdění hodně připomíná Voices. Za zmínku stojí monstrózní 360 z 12ti schodů na úzkém prostranství mezi baráky.

   Další kapitola dokumentuje roadtrip partičky z Bullsbmx na trase Německo – Nizozemsko. Největší hvězdou německoanglického týmu a celého tripu je bezpochyb angličan Mark Webb, jenž předvede ježdění na neskutečně vysokém levelu. I s poměrně vyhroceným ježděním je udržen dojem super zábavné atmosféry a divoké kombinace tailwhipů a flairů neomrzí ani po několikátem skouknutí, za nejlepší trik této části videa považuji 360 flatspin přes spinu v šíleném stylu od mistra Webbyho.

Skvělých 40 minut videa uzavírá australský jezdec z Vídně, Thomi Zronek se streetem nabitým profilem. Thomi vozí 4 pegy, freecoaster a spíše jezdí techniku gindů, některé kombinace, které provádí jsou skoro nepochopitelné. Celkově hodně zábavný profil, avšak roztodivná psycho hudba, jenž Thomiho ježdění doprovází může leckomu trhat uši a způsobovat migrénu, nadruhou stranu je to žánr, jenž se ve videích téměř nepoužívá, takže uznání za originalitu je na místě, i když je to šlapání po tenkém ledě.

Poslední vteřiny videa jsou věnovány titulkům, playlistu a na úplný závěr jak jsme už zvyklí uvidíme krysy, při některých se zasmějeme a při některých hodně tuhne krev v žilách.

   Sekce bonusů obsahuje pět různých videí mezi nimiž nalezneme Quickspin reportáže ze závodů, Backyard jam a Bikehall Trutnov 2007 a celý počin uzavírá velmi povedená slideshow obsahující fotky od různých autorů. Na videu jako takovém jsou vidět hory zkušeností, i řazení kapitol je odvedeno skvěle od lehčího nažhavení, po superskill ježdění v půlce a pozvolný závěr. Měl jsem možnost shlédnout video, jak na klasickém 19 palcovém monitoru s poměrem stran 4:3, tak i na pořádné televizi s úhlopříčkou přes 110 cm a poměrem 16:9 a ani po dlouhém hloubání jsem neodkázal učinit závěr, v kterém případě je požitek z videa lepší, celkový dojem z ježdění vypadá líp v poměru stran 4:3, ježdění vypadá dravěji, avšak v poměru 16:9 na pořádné televizi je to uplně jiný požitek, nejedno srdce zaplesá nad neuvěřitelnými detaily, které nabízí dnešní dvd kvalita, jen občas se vyskytnou záběry nižší kvality, ale jen ve velmi malém množství a musí se omluvit občasná zpláclost způsobená špatnou kompatibilitou s jiným poměrem stran.

   Sečteno, podtrženo, další díl Soulu nezklamal, stále pokračuje ve šlépějích předchůdců a rozhodně tvoří podstatnou část bmxové kultury a dá se považovat za evropskou obdobu amerického Propsu, takže rozhodně stojí minimálně za skouknutí, v lepším případě za vlastnictví ve vaší videotéce.